Štítek: Svět

Z celého světa…

Mise Lorda Runcimana a co dnes

V roce 1938 byla provedena mise lorda Runcimana k zajištění dohody mezi Německem a Československem. Lord sepsal o své cestě zprávu. A na základě svých zjištění při jednání s československou vládou a zástupci sudetských Němců doporučil třeba toto:

a) aby se představitel sudetských Němců stal stálým členem československé vlády,

(b) aby byla jmenována komise s nezávislým předsedou, která by se zabývala otázkou delimitace oblastí, které mají být převedeny k Německu, a spornými body vyplývajícími z realizace dohody, která může být uzavřena,

(c) aby byla vytvořena mezinárodní jednotka, která bude v období před převedením udržovat pořádek v okresech, které mají být převedeny, aby z těchto oblastí mohla být stažena československá policie, jak jsem již řekl, a československá armáda.

A dopadlo to pak takto nějak – kumbayaaa kumbayaaa:

No a co tu vedle máme dnes? Luhansk, Doněck a nějaké ty dvě ještě…

Kvok: To je fičák…

You are fired! A bez oběda. Tak, a máš to.

Pokračování zítra…

A co na to ve světě. V americe se mydlí., kdo má většího senila, v Moskvě přepnuli házení atomovek z Washingtonu na Paříž a Londýn, v Pekingu volali na Thaiwan, ať se chystají na oslavy sjednocení, v Evropě vydali kupu zbytečných prohlášení, na dárky pro Putina se bleskem vybraly 3 melouny a na Ukrajině hlásí, že až budou chtít přijmout Putinův mir, nepotřebují k tomu Bílý dům a zavolají rovnou do Kremlu.

RuSSká velmocenská politika

Tak už 3 roky vraždí ruSSká armáda pod vedením bezcitného psychopata z Kremlu lidi na Ukrajině. Což je zcela v souladu s ruSSkou velmocenskou poltikou.

Ta se vyznačuje tím, že základem mezinárodních vztahů není spolupráce, ale konfrontace a soupeření mezi mocenskými uskupeními vedenými vybranými velmocemi, mezi nimiž je RuSSko tou samozřejmě hlavní silou. Konfrontace a soupeření není jen otázkou ideí a ekonomiky, ale současně (a v současných ruSSkých hlavách hlavně) v oblasti vojenské a teritoriální. Tato politika přímo navazuje na období studené války z období, kdy bylo často na hraně, jestli se studená válka nepřehřeje. Vychází z pozice, že rozpad SSSR byla tragedií ruSSkého národa a tuto tragédii je co nejdříve nutno napravit, a to jakýmikoli prostředky (kde jsem to už slyšel? Že by v Německu?)

Tato politika se začala tvořit po nástupu CarPutina na pozici prezidenta RuSSka a byla definitivně prezentována na konferenci v Mnichovu 2007. (souběžně přímo u nás probíhala poměrně významná hybridní propagandistická bitva o americký radar v Brdech. Jak pravil jeden ruský generál, pokud bude radar, namíříme atomovky na Prahu (což znamená, že rakety na Prahu mířily a míří, radar neradar)).

Před útokem na Ukrajinu vytroubili do světa novou aktualizovanou vojenskou doktrinu s mírovými prostředky neproveditelnými požadavky – vše se vrátí před rok 1997. Tím si zajistili propagandistickou pozici pro další akci – útok na Ukrajinu. To jest – protože jste nesplnili naše podmínky mírového soužití, my se musíme bránit proti vaší agresi a proto za válku můžete vy sami. Souběžně rozjeli postupnou militarizaci již tak značně zmilitarizovaného státu.

Cílem je obnovení vlivu RuSSka na světové dění nejméně v rozsahu Sovětského svazu, a to jak v oblastech tehdy příslušících k SSSR, tak těch ovládaných loutkovými komunistickými vládami, v případě potřeby s přímou účastí ruSSké armády s dočasnou přítomností na jeden furt. Naposledy to jasně prezentoval CarPutin na antiamerickém sjezdu BRISC 2024, kde prohlásil, že RuSSko chce a bude ovlivňovat své okolí (tedy napadne kohokoli, kdo nebude skákat jak on píská). Optimální by bylo, kdyby amerika vypadla z Evropy a přestala se starat o evropské pomatence, které by pak bylo možno beztrestně denacifikovat.

Jaké z toho plynou možnosti mírové dohody na Ukrajině – bude v dalším pokračování.

Pohádka o Zeleném a Rudém Laďovi

Bylo a taktéž nebylo.

To se jednoho krásného únorového rána před 3 roky probudil Zelený Laďa ve svém budoáru a napadlo ho, že by si mohl šňupnout. Zavolal tedy svému dýlerovi a objednal si svou dávku. Co se ale nestalo, milé děti! Zelený Laďa si spletl telefonní číslo a dovolal se do hradního sídla Rudému Laďovi.

Naštěstí Rudý Laďa má citlivou širokou duši a nemá rád, když jeho lid trpí. Nezaváhal a protože nevěří předraženým zásilkovým službám, vydal ihned pokyn k zahájení speciální dávkové operace, aby měl jistotu, že Zelený Laďa jeho dávku dostane do 3 dnů.

Naneštěstí (což je opak naštěstí) v hlubokých neprostupných lesích kolem sídla Zeleného Ladi řádí strašlivý loupežník Banďera. Rudý Laďa proto preventivně přesnými údery z draků zničil všechny Banďerovy brlohy a také jeho ptactvo i zvířectvo. Když ale povozy z dávkami pro Zeleného Laďu vjely ze všemožných směrů do lesů, vyhrnuli se na ně proradní zfetovaní banděrovci s trojzubci v rukách, propíchali jim široké duše a dávky jim sebrali.

Rudý Laďa se ale nevzdal a neúnavně celé 3 roky posílal nové povozy plné duší, spousty různých draků a snažil se projet k Zelenému Laďovi. Duše se mu ale vracely vyfouklé a měl plné ruce práce s lepením a nafukováním. Tak se alespoň přesnými údery z draků trefoval do přisluhovačů banděrovců, čímž si zajistil jejich nehynoucí vděčnost.

Mezitím u Zeleného Laďi: absťák a vidiny. Na všechny strany posílání poštovních videoholubů.

“Ja tút!”. “Trojzubce!”. “Draci!”. “Povozy!”, a jiné hlášky halekal. VideoHolubi zaplnili okna sousedních zahnívajících západních knížectví a tak zhýčkaná knížata posílaly různé trojzubce, povozy, draky a jiné vymoženosti. Vše ovšem uloupili banděrovci a strkali to do cesty širokým duším, takže dávky nikdy nedojely ke svému cíli.

A jestli neu….

…no tak ne.

Za sedmero moři, sedmero řekami a sedmero horami žil Velký Oranžový MÁG, který kvůli randálu zpoza sedmi moří nemohl usnout. Vzal do jedné ruky cukr a do druhé bič, aby bylo konečně ticho.

“Kdo to byl?”, zahulákal.

“On!”, ukázali na sebe prstem Laďové. On totiž nikdo neví, co z MÁGA vypadne, kdy a proč se bude cukrovat a kdy a proč se bude bičovat.

….a pokračování příště….