Zatímco epidemický Tali Ban řádí jako utržený z řetězu u nás a po celém světě, zakazuje, nařizuje, pokutuje, vyhazuje z práce a nafukuje paniku počty zavirovaných a pobitých, prakticky vůbec se nemluví o tom, jak tu nemoc způsobenou čínským virem léčit s vyjímkou zakazování a zpochybňování některých léků jako třeba hydroxycosi. Místo aby po roce virování byly k dispozici dvě tři léčebné sestavy léků pro různou závažnost onemocnění, neví se nic.
To nikoho nenapadlo, jaktože oranžové T bylo uznáno práce schopným po nasazení léčby za tři dny, přičemž už druhý den mu bylo výrazně lépe, že základem souboje s virem je dobrá léčba? Jaktože terénní lékaři nemají k dispozici léčebné postupy, místo toho si musí sami hledat cesty k léčení a to na vlastní triko, protože Brunera to nezajímá a nejraději by jim to zakázal?
Ze světa:
Můj 95-ti letý otec dostal covid. Zavezli jsme ho do nemocnice. Nepustili nás s ním k vyšetření. Odmítli mu předepsat léky a chtěli ho nechat v nemocnici. Řekli jsme, proč by měl být v nemocnici bez léků a sám? Vzali jsme ho domů a kontaktovali jsme AFM, po konzultaci jsme dostali Hydroxycosi a Azimutcosi. Úleva byla okamžitá, výborná léčba, kterou nám předtím odmítli…
Tady se o něco snaží, ale je to samé „málo informací“, „neprůkazné“ a jiné výmluvy, přitom na světě jsou miliony vyléčených koviďáků a tedy i obrovské množství informací, jenom by je někdo musel sesbírat a vyhodnotit.
Pořád se nám to nějak šíří, musíme zpřísnit opatření!
The Freedom Herald 