To se vezmou kozy s baňama, kozy pokřúpajú baně, zbylé kozy se podělí dvěma a je tu správné velké a krásné clo. Jak prosté, milý Misesi!
Štítek: Ekonomika
Kterak socialisti ničí Evropu
Evropští a tedy i naši socialisti se předhání v tom, kdo zničí Evropu lépe a dříve. Nekončící seriál nesmyslných zákonů a nařízení s nálepkou „pro blaho lidu“, kdy sebeblbější nápad se dřív nebo později převtělí ve vrchnostenskou buzeraci, se pomalu ale jistě projevuje na stagnaci evropského hospodářství a ničení evropského průmyslu. A když něco stagnuje, tak to ti ostatní předběhnou a pošlou do propadliště dějin. Samozřejmě se na tom podílí i značná část evropské populace, která s nadšeným hýkaním podporuje a sama vymýšlí další a další možnosti, jak ničení evropy urychlit.
Zde naši místní ekonomové, kteří o ekonomii neví zhola nic, vykoumali, že když se snižuje výběr daní, je třeba zvednout jejich sazby. Že by se zabývali tím, proč se výběr snižuje, to se jim v dutých kebulích nevylíhlo.
Další parta zase nařídí, že v evropě po rovnání kříveho pohlaví budou rovnat nestejné mzdy. Opět tupé socialistické řešení problému, který ale je problémem jen pro ty, kteří nechápou, že stejně jako konkurence firem je motorem inovace, tak konkurence mezd je motorem aktivity a produktivity.
No a pak už jen jako třešnička na dortu je smažená fuchtle, která chce za potlesku blbečků obnovit zločinou fízlovací agendu zvanou ETT.
Ekonomiko Evropské můmie – quo vadis
Tak dlouho chce místní autor napsat něco ke směřování evropského ekonomického trilobita, až to napíše někdo jiný….
Inflace? Chudoba? Statistika.
Inflace!… Chudoba!… (čili pokračování textů Inflace Chudoba…). A ona zatím obyčejná statistika, kterou si podle potřeby může každý vykládat tak, jak mu to vyhovuje.
A tak v loňském roce (2023) trvala celý loňský rok strašlivá inflace. Jak písali v lednu všichni blbináři a vytrubovali statistici a eštébáci.
Česká Roura: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/inflace-eurostat-evropska-unie_2401171141_trs
Česká Trouba: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/inflace-dal-zmirnuje-mezimesicne-ceny-klesly-o-04-procenta-344842
E15: https://www.e15.cz/inflace-v-cr-a-ve-svete-ceny-graf
Když se ovšem kdokoli včetně blbinářů, eštébáků a statistiků podívá na čísla ČSU (odkaz „časové řady – indexy spotřebitelských cen“) pořádně , zjistí že strašlivá inflace (tedy růst cen a to strašlivě) skončila v lednu 2023 a od té doby téměř neroste a ejhle, od srpna 2023 dokonce klesá.
Takže od ledna 2023 ke konci roku 2023 napočítali statistici inflaci strašidelných 0,82%. Nejvyšší „odledna“ inflace byla v srpnu, a to hororových 1,84%.
Jeden hlavní (sice bývalý, ale…) statistik tudle vytruboval v České Rouře o strašlivé inflaci 8% nejhorší v celé Evropě – v době, kdy „odledna“ inflace byla 1,23%:
Tak jsem zvědavý, jaká čísla z této party vypadnou v únoru a v březnu a jaké nové bláboly budou vysílat do světa, aby lidi udrželi v panice.
Inflace! Chudoba! …4 – HDP, mzdy a důchody
Inflace!… Chudoba!… Ze všech stran hulákají blbináři, burešovci a ekonomičtí pitomci, že je strašná inflace a lidi chudnou a chudnou až uchudnou a musí se okamžitě zachraňovat a nařizovat a zdaňovat.
Aby se zjistilo, zda je chudoba, je potřeba srovnat mzdy a důchody s výkonem ekonomiky, tedy zda mzdy a důchody zaostávají za HDP. Opět si uděláme 10 leté porovnání pomocí bezrozměrného koeficientu využití HDP na mzdy a důchody:
Z grafu je zřejmé, že koeficient průměrné mzdy se pohybuje mezi 0,6-0,7, a to v celém průběhu sledování. V minulosti bylo využití spíše nižší, nárůst byl v roce 2020, kdy HDP kleslo, ale mzdy dále rostly. Nyní se vrací využití k průměru. Medián mezd je v souběhu s průměrnou mzdou na úrovni 0,5-06.
Důchody se ve vztahu k HDP pohybují v rozmezí 0,2-03 a spíše se snižovaly do roku 2020, od kterého rostou.
Jelikož na reálnou míru mezd a důchodů má vliv inflace, sestavíme graf průměrných hodnot HDP, mezd a důchodů redukovaných o vliv inflace:
Výsledek je jasný (zde je nutno připomenout část 1 – statistika – inflace a HDP jsou statistická čísla, mzdy a důchody jsou reálné hodnoty). HDP, mzdy a důchody trvale rostou bez ohledu na jejich redukci cenovou inflací. Pokles mezd v roce 2022 je dán výrazně vyšší inflací než v předchozím období, ale ani to nesnižuje mzdy nijak výrazně.
Pokud tedy někdo mluví o chudobě, tak chudoba se nekoná. Mzdy se za 10 let „reálně“ zvedly o 45%, důchody pak o 49%.
To si nikdo neumí udělat podobné srovnání, aby bylo jasné, že chudoba není? Třeba i umí, ale pak by se mohl dozvědět, že tedy nepotřebuje přidat a to by bylo nemilé, když on sám přidat chce, že.
Takže stručný závěr:
Inflace je, ale je mnohem nižší, než by býti mohla a v podstatě jednorázový současný výkyv by měl být spíše zanedbán, jinak si můžeme vyrobit vysokou iflaci jako trvalku.
Chudoba není a ani při přbrždění růstu nebude. Není tedy třeba do systému kromě oprav vad nijak výrazně zasahovat. Jinak si zavaříme zase jen podporu vysoké inflace.
Inflace! Chudoba! …3 – tisk peněz a inflace
Inflace!… Chudoba!… Ze všech stran hulákají blbináři, burešovci a ekonomičtí pitomci, že je strašná inflace a lidi chudnou a chudnou až uchudnou a musí se okamžitě zachraňovat a nařizovat a zdaňovat.
Jak se projevuje nárůst peněžní zásoby M2 (měnová inflace) na růstu HDP a navazující cenové inflaci. Podle teorie tiskařů se natištěné peníze proženou ekonomikou a vytvoří nové hodnoty, kteréžto by jinak vůbec nevznikly. V reálu se tak stane jen z části a zde zjistíme, z jaké části.
Graf znázorňující podíly v jednotlivývh letech:
Z dat je zřejmé nevyrovnané využití M2 v jednotlivých letetch. Zcela nevyužité M2 je v letech 2012 a hlavně 2020, kdy se v rámci čínského vira jen tisklo a nepracovalo. Nasypané peníze se projevily v letech následujících, hlavně v 2022. Naopak roky 2018-19 byly obdobím, kdy tiskařská teorie fungovala na 100%. Cenová inflace pak zlehka kopíruje růst HDP.
Aby se ukázal vliv M2 v průběhu času, je třeba data načítat a hodnotit vliv v delším horizontu.
Graf znázorňující podíly načítaně:
Když pomineme roky 2012-13 jako nedostatečně dlouhý horizont, pak výsledek tisku M2 je vcelku zřetelný. Z každé vytištěné koruny se průměrně zhodnotí jen 60%, zbylých 40% proteče ekonomikou bez užitku. Neužitečné množství by se mělo dostat do přímého zvýšení cen, ale statistická cenová inflace je většinově 20%, až na poslední rok 2022, kdy se natištěné peníze přeměnily na inflaci z oněch 40%. V předchozích letech 20% natištěných peněz zázračně vysublimovalo, nebo někde udělali soudruzi z NDR chybu ve výpočtu inflace a nebo jsou ty peníze v „rezervě“ na vytvoření inflační bubliny někdy někde.
Co z toho vyvozují statistici a blbináři. Nic. Melou kolem dokola, že inflace je vysoká až strašná a i když náhodou klesá, stále je vysoká a strašná. Jen tak bokem se tam člověk dočte, že meziměsíční inflace neroste.
https://echo24.cz/a/HCzPc/zpravy-ekonomika-inflace-zpomalila-na-127–uvadi-csu
https://echo24.cz/a/H28NA/zpravy-svet-inflace-eu-pokles-cesko
A tak se podíváme na meziměsíční inflaci za poslední 4 roky.
Takže tady máme vzorovou inflaci v roce 2020 (načítaně 2,29% za rok), stabilně rostoucí inflaci 2021 (6,61%), 4,5% skok v lednu 2022 a následný rychlý růst celý rok až do podzimu, pak stagnace (za rok 15,76%), 6% veleskok v lednu 2023 a od té doby růst nerůst. Celkový nárůst cenové inflace za sledované období je 32,61%.
Co s tím? Skoky byly způsobené přímo cenami energetických komodit. Pak ty ceny běžely ekonomikou a vyráběly inflaci v průběhu roku, souběžně s tím odboráři požadovali vyšší inflaci… tedy zvýšit mzdy, aby byl ten sociální smír, jinak uvidíte. Taky naskakovaly valorizace ze zákona, protože socialista si představuje, že cenová inflace je něco, na co je třeba reagovat valorizací. (a tedy další inflací)… herdek, není to ta inflační spirála? No je, ale prozatím taková přiškrcená.
Letos se od ledna cenová inflace v podstatě nezvyšuje a je tedy stabilizovaná (zatím, co bude dál nikdo neví, ale fčil je trend v pořádku). Ceny energií se také stabilizovaly a klesají směrem k normálním hodnotám.
Ještě by to měl někdo říct blbinářům a panikářům. Jenže o čem by pak mluvili.
O mzdách a důchodech? Tak jo.
4 – HDP, mzdy a důchody
Inflace! Chudoba! …2 – inflace
Inflace!… Chudoba!… Ze všech stran hulákají blbináři, burešovci a ekonomičtí pitomci, že je strašná inflace a lidi chudnou a chudnou až uchudnou a musí se okamžitě zachraňovat a nařizovat a zdaňovat.
V návaznosti na 1. část o statistice zde máme onu inflaci.
Dokud byly peníze kovovou měnou, byla inflace jev měnový. Zvýšení peněz v ekonomice znamenalo zvýšení množství kovu. Pokud bylo kovu více, než bylo zdrávo (např. po objevení Ameriky nebo jste dostali válečné reparace), zvedly se ceny zboží, pokud bylo kovu méně, ceny klesly (např. jste platili válečné reparace). Zlatý standard byl poslední z kovových měn.
Po zrušení zlatého standardu už nebyly peníze kryté ničím a staly se jen výkazem práce – viz peníze jako výkaz práce.
Následně k zakrytí jedné z hlavních nevýhod tištění nekrytých peněz, tedy trvalé a stále vyšší znehodnocování úspor (peněžního kapitálu) a souběžného zvyšování cen zboží, se pojem inflace začal používat výhradně ve vztahu ke zvyšování cen, přičemž se zcela ignoruje skutečný důvod zvyšování cen a stále a trvale se bojuje proti vysoké nebo nízké inflaci především změnami úrokových sazeb centrálními bankami, které pak ovlivňují tempo tisku nových peněz nekrytých prací. Tento systém havaroval v rámci krize 2009, ovšem poučení nenastalo a tak tu máme další krizi. Ono to poučení ani nastat nemohlo, protože ti, kteří krizi způsobili na svých žídlích zůstali a vymysleli spoustu zástupných důvodů, proč ke krizi došlo a nic nepochopili nebo jim stav vyhovuje při držení se korýtek.
Takto vidí inflaci bankéři a statistici. Údaje o cenové inflaci mají statistici zde.
Aby bylo vidět, co se to vlastně děje, je potřeba se se na věc podívat v delším, třeba 10-ti letém horizontu. To umožní odfiltrovat náhlé a zamlžující náhlé výkyvy.
A tak vznikl tento graf meziročních údajů:
Na grafu je kromě inflace i HDP (hrubý domáci produkt), průměrná mzda, měnová báze ČNB (zjednodušeně množství peněz vydaných ČNB) a především tisk peněz, reprezentovaný ukazatelem peněžní zásoby M2 ČNB (oběživo, vklady v bankách, zajištěné úvěry). Vše z dat statistiků a ČNB.
Vkladem jsou peníze jak kryté odvedenou prací, tak i peníze na práci budoucí -> úvěry = peníze natištěné.
Z dat vyplývá, že za posledních 10 let:
- peněžní zásoba se zvýšila o 102% = z 1 Kč je 50 halířů, měnová inflace je 102%
- průměrná mzda se zvýšila o 66,5%
- HDP se zvýšilo o 66,2%
- měnová báze ČNB se zvýšila o 78,1%
- cenová inflace je 41%
Dále je možné odečíst následující poznatky:
- všechno to průběžně roste
- ČNB řádila v období 2013-2016 – natiskli 2 biliony korun, aby oslabili korunu, čímž tomu nasadili korunu. Ovšem jak známo, všechno zlé je k něčemu dobré a tak teď můžou prodávat eura, aby koruna příliš neposilovala, když nasadili velmi vysoké úrokové sazby a tudíž pro světové obchodníky se státními dluhopisy je koruna poměrně atraktivní a má tendenci nadměrně posilovat.
- průměrná mzda v zásadě kopíruje HDP, až na rok 2020, kdy HDP kleslo a mzdy rostly
- růst inflace byl výrazně nižší než ostatních jevů. Takže skok v 2022 jen dorovnal zanedbaný předchozí růst. Čim to…
Zajímavý je rok 2020, kdy HDP pokleslo, mzdy se zvýšily, tisk peněz zrychlil, inflace držela. Cenová inflace je časově vždy posunutá proti peněžní inflaci. Proto na ní vždy vydělají nejvíce ti, kteří se k nim dostanou první. A první se k nim dostanou banky. Pak ti, kteří si peníze půjčí. Potom ti, kteří půjčujícím si něco prodají. Následují mzdové požadavky a navýšení mezd – sdružení pro vysokou inflaci zvané odbory se o to postará. A na konci jsou ti, kteří peníze dostanou „od státu“, třeba jako důchodci.
Z výše uvedeného je zřejmé, že inflace je, ale mohla by být mnohem vyšší a rozhodně se nekoná žádné chudnutí.
Inflace! Chudoba! …1 – statistika.
Inflace!… Chudoba!… Ze všech stran hulákají blbináři, burešovci a ekonomičtí pitomci, že je strašná inflace a lidi chudnou a chudnou až uchudnou a musí se okamžitě zachraňovat a nařizovat a zdaňovat.
A hlavně úplně někdo jiný, než ti co jsou tam teď, pač ti nerozumí vůbec ničemu. Jakoby ti, co to říkají něčemu rozuměli.
No tak se na to podíváme. Nejdřive je třeba si říct, na co se budeme dívat. Budeme se dívat na čísla, která jsou vydávaná statistickým úřadem. Bohužel žádná jiná čísla, na která by se dalo dívat nejsou. Co to jsou za čísla. Jsou to naprosto přesná hausnumera, vytvořená na základě pojachaných metodik, která se pak interpretují podle potřeby těch, kteří je vydali případně využívají. Jako třeba když SE řeklo, že plyn je u nás dražší o 231% a elektřina o 97%.
https://echo24.cz/a/HmLUh/zpravy-ekonomika-ceny-plynu-cesko-rust-domacnosti-platili-nejvice-eu
Když jiné SE se proti nesmyslnému číslu ohradilo, následovalo rojení sršňů, kteří chtěli všechny popírače upíchat k smrti. Nejlepší byl exstatistik, kteří do boje vyrazil s teorií, že statistika je zcela nezávislá a běda tomu, kdo by ji chtěl kritizovat. Neboli ty mně musíš platit a drž huboviště, ináč je to šílené narušení nezávislosti úřadu. Už někdo viděl nějaký nezávislý státní úřad? Já ne. Jo státem placené koryta, ty jsou všude, ale to není nezávislost.
Statistika = souhrn zcela přesných čísel popisujících zcela nepřesně skutečnost. Interpretace těchto čísel je potom vždy taková, jakou si představuje ten, kdo ta čísla interpretuje. Jak údajně pravil Winston Churchill „věřím jen takové statistice, kterou jsem zfalšoval sám„.
Takže čísla máme a od teď je budeme používat, jako by byla skutečně správná a popisující skutečně správně skutečnost. Jinak by z nich nešlo nic vyvozovat.
Peníze? Výkaz práce.
Peníze vymysleli lidé, aby usnadnili směnu zboží. Jinak by to tady vypadalo pořád jako v povídce O kohoutkovi a slepičce. Lidé by kmitali chaoticky jako molekuly, aby našli někoho, kdo potřebuje co má jeden a současně on má to, co potřebuje druhý.
Co reprezentují peníze ve světě výměny zboží? Je to hodnota odvedené užitečné práce. Hodnota odvedené práce se určuje na trhu. Pokud se hodnota neurčí výhradně na trhu, pak výsledek neodpovidá skutečně odvedené práci a zatímco jeden získá méně, než by mohl získat na trhu, druhý může získat více, než by dostal na trhu.
Samozřejmě vyskočí otázka, co je to ten trh. Je to prostor, v němž se lidé samostatně rozhodují, jakou hodnotu požadují za svoji práci a současně se samostatně rozhodují, jakou hodnotu jsou ochotni dát za práci, kterou si chtějí zakoupit – vzniká cena práce a jejich výsledků. Jakmile „někdo“ začne určovat, co kdo na trhu může, zasahovat do tvorby cen, kdo s kým na trhu může obchodovat, nejde o trh, ale více či méně „vrchnostensky“ řízený systém určení ceny a cena takto stanovená neodpovídá skutečné hodnotě práce.
Aby byl výkaz práce stabilní, hledal se od počátku vzniku peněz způsob, jak hodnotu práce v penežní hodnotě zachovat. Nakonec se ustálil na systému kovových měn, který vzhledem k tomu, že výrobu peněz ovládly státy a jejich vládci a současně možností kovy získavat těžbou případně obírat o kovy ty, kteří je měli, nebyl ani zdaleka ideálním. Ale protože se na jedné straně těžilo a na druhé straně se mince odíraly a ztrácely, tak celkově systém jakž takž fungoval a nic lepšího se nevymyslelo.
Pak se ovšem vymyslely papírové peníze, aby se lidé nemuseli tahat s pytli kovových mincí. Aby se nový systém zavedl a lidé ho přijali, byly vydávány bankovky, které byly potvrzením, že v dané bance leží příslušné množství kovu. Předpokládalo se, že množství kovu napsané na bankovce odpovídá množství kovu v sejfu. Jako správný kov se ujalo zlato a původně i stříbro. Pokud chtěl někdo půjčit peníze, pak potřeboval najít jiného, kdo měl potřebné mince nebo bankovky a byl ochoten mu je zapůjčit. Třeba Harpagon. Pokud nastaly problémy se splácením dluhu, pak měl problém jen půjčující Harpagon.
Když se systém jako bezpečný ujal, vymyslel nějaký chytrolín úpravu, zvanou částečné rezervy. To umožnilo vydávat bankovky na práci, která teprve bude provedena. Nebude potřeba Harpagona, půjčovat se bude jednoduše u bank a bude možné financovat i takové věci, které by Harpagon nikdy nepodpořil. Až bude daná práce provedena, bankovky se vrátí do banky a kromě malého navýšení hodnoty za nové více hodnotné práce se nic nezmění. V Anglii proběhl tehdy i nějaký soud, který měl zakázat existenci nekrytých peněz, ale neuspěl. Naopak se postupně vytvořila centrální banka provázaná se státem. Nevýhodou, která se záhy ukázala, bylo to, že v případě problémů s dluhem nemá problém jen půjčující banka, ale všichni, kteří v ní měli uložené peníze a po všeobecném rozšíření tohoto systému měl problém kde kdo – nastalo období ekonomických růstů následovaných ekonomickými krizemi.
Zatím ale „pořád dobré“. Až na půjčování státu vesměs pro válčení se banky snažily půjčovat smysluplně a ty, kterým se to nepovedlo, pak zbankrotovaly, protože neměly na vydané papírky kovové pokrytí, což se většinou projevilo vcelku brzy.
Větší problém nastal ve chvíli, kdy se tisku papírových peněz ujmul stát. Typickým případem státní papírové inflace a následného rozvratu společnosti je revoluční Francie. Popsáno je to podrobně v práci fiat money inflation in france (česká verze). Francii pak „zachránil“ Napoleon, který se vydal na loupeživou anabázi po Evropě.
Státu nikdy nestačí existující peníze a proto tiskne až do chvíle, kdy zbankrotuje. Ale „pořád dobré“ – krytí peněz kovem bylo stále považováno za správné. Hodnoty z výkazů práce se většinou nespravedlivě přesypaly, ale nové peníze měly vždy zase alespoň na nějaký čas jakousi hodnotu a ekonomika se postupně oživila a hlavně pořád existovaly a používaly se i kovové peníze, takže bylo s čím srovnávat a kde uchovávat hodnotu práce.
Katastrofa nastala ve chvíli, kdy se přestalo považovat krytí hodnoty tištěných peněz kovem za správné a vyrojily se nové inovativní verze tištění peněz bez potřeby krytí kovem – zlatem. Tato situace nastala za a po první světové válce, kdy se prohnaly Evropou inflační vlny s neblahými důsledky na dotčené i nedotčené státy, třeba v Rusku a výkladní skříní hyperinflace se stalo Německo.
Po „výborných“ výsledcích neomezeného tisku státních peněz se některé státy snažily vrátit ke zlatu. Bohužel za mořem „se tisklo a tisklo až se dotisklo“ a vyrobili krach na burze a protože už ani tam nebyl kapitalismus kapitalismem, tak vláda se rozhodla, že zabrání rozšíření krize. Tím zajistila její trvání až do dalších voleb roce 1933, kdy si tam navolili socialistu FDR, který New Deal-em zajistil její trvání až do nové světové války. Ke čtení Šíma – Trh v čase a prostoru a pro dlouhé zimní anglické večery Rothbard – Americas Great Depression. FRD pak dorazil USA především tím, že zlikvidoval úspory obyvatelstva a nahradil je státními penězi – narušil zlatý standard, nařídil povinný výkup zlata za papírové dolary za jednu nařízenou cenu a když to všechno vykoupil, devalvoval dolar téměř na polovinu – a tím zničil domácí spotřebitelskou poptávku a investiční aktivitu. Místní dodnes oslavovaní experti obdobně dorazili ČSR v roce 1934 (a 1936), kdy devalvovali korunu.
Za druhé světové války a i po ní se hojně tisklo kde všude. Protože nevěděli, co s tím, tak vymysleli systém, kdy krytý zlatem byl dolar a ostatní hlavní měny ne – Breton-Woods. Systém se samozřejmě rozsypal, protože nejde mít jednu pevnou měnu, kolem které ostatní tisknou jako diví. Pak je všeobecná snaha mít doma jen tu jednu pevnou měnu a hlavně to zlato. Ostatní peníze pak mít co nejkratší dobu nebo raději nemít, neboli natisknu si frantíky, ty vyměním za dolary a dolary za zlato a jsem za vodou. Takový systém nemohly ustát ani USA, navíc zamotané do války ve Vietnamu a tak to Nixon v roce 1971 skrečoval a bylo definitivně po krytí peněz zlatem.
Od té doby papírky nejsou kryté ničím. Co tedy dělá jejich hodnotu? Je to práce za daný papírek odvedená. Peníze jsou tedy výkazem práce. Jinak by nebylo možné je používat jako platidlo, protože by neměly žádnou reálnou a tím pádem ani směnou hodnotu. Jako malý bonus jsou dnešní papírky vyrobené tak, aby je nebylo možné jednoduše falšovat mezi lidem.
No a peníze v počítači, ty nemají ani ten malý bonus. Přesto jsou to pořád platné peníze, protože jsou státem nařízené jako zákonné platidlo a není nic, čím by je šlo v současné politickém prostředí nahradit, protože všem státům tento stav, kdy si mohou natisknout co je podle nich potřeba, vyhovuje.
Snižování hodnoty peněz tiskem peněz nekrytých odvedenou prací je další příběh…
Kterak socialista řídí hospodářství
- Když něco funguje, zdaníme to
- Když to pořád funguje, regulujeme to
- Když to přestává fungovat, dotujeme to
- …a když to přestane fungovat, znárodníme to
The Freedom Herald 