Tak jsme se okruhem dostali tam, kde jsme byli v roce 1989. Dokonce i rozhlasová hra tehdy vznikla. Teď by mohla vzniknout stejná hra, jen by v ní se neříkalo soudruhu a bylo by třeba trochu pozměnit, co že se smí říkat a co nesmí, aby člověk nebyl popotažen a eliminován…
Například se nesmí říkat, jak že to je s tigidy, aby člověk nebyl okamžitě vyštípán nerudnými sluníčky a profesionálními kecaly a tigidáči. Paní (nyní již minulá) místostarostka by mohla vyprávět.
A v ní po úspěšné komisárce pro rovnání křivého pohlaví a socialistickou cenzuru internetu máme nadějného komisárka pro zaostalé šithoule. Z pohledu užitečnosti takové činnosti lze konstatovat, že nově přidělená oblast na rozdíl od minulé čistě destrukční muže být přínosem, pokud se správně uchopí… no jo no, nadměrný optimismus…
Agent Bureš si koupil Nebureša u s.Ficáka, ovšem neváhal a ihned ukázal, zač je toho Bureš. Každý zahraniční obchodník, co chtěl za hranice, podepsal agenta, jinak seděl doma. Ne tak Bureš, ten nepotřebuje agenta podepisovat, pač má agenta v hlavě a tak jako správný agent chce posílat opozičníky rovnou do blázince.
V září 1938 byl v Mnichově oficiálně ustanoven na věčné časy praotec Chcumíra Neville Chamberlain, kterýžto podpisem smlouvy se ctihodným diktátorem Ádou ustanovil „mír pro náš věk“. Oslavován byl kdekým a navíc bratři Poláci nám hnedle dali veselé ultimátum.
Jak povídal fírer, oni totiž ti škaredí Češi utlačovali hodné němce (a aj poláky a aj maďary) a nechtěli jim dát tu autonomii a chtěli po nich, aby mluvili čésky. A taky Češi chtěli přepadnout Německo a zavést tam českou demokracii.
A rovněž fašistický předchůdce Orbána nezaváhal a osvobodil od slovenské nadvlády uhráky.
No co, nějaké málá neznámá země kdesi na východě Evropy přece nemá pro západní spojence žádný význam. A navíc utlačovali ty němce.
A tak české tanky LT38 pod velením Rommela a dalších soukmenovců vymetly frantíky a anglány až na pláže u Dunkirku, čímž byl potvrzen ten věčný mír… nebo co to bylo,
Každý nový Chcumíra by si měl dobře spočítat, zda kapitulace před požadavky bezcitného diktátora, který zrovna teď tvrdí, že už žádné další požadavky nemá, zajistí mír na věčné časy, nebo tak na půl roku.
Ve volbách prezidenta vší Rusi a širého okolí Carputina byl prezidentem Carputinem zvolen prezident Carputin a to zvůlí skoro všech širokých ruských duší.
Neširokě ruské duše si ani nevrzly, jelikož jejich kandidáti nesplnili podmínky Carputina na kandidáta. Někteří neuspěli v testu vypadávání z oken výškových budov, jiní neuměli přistávat se sestřeleným letadlem nebo nedošli včas ze Sibiře a raději zmrzli, případně nezvládli cirkusově číslo “kulky sviští kolem hlavy”, našli se i tací, kteří se chtěli povzbudit chemickými výrobky a novičokli se.
Výroba mrtvých duší tak může nerušeně pokračovat …
Inflace!… Chudoba!… (čili pokračování textů Inflace Chudoba…). A ona zatím obyčejná statistika, kterou si podle potřeby může každý vykládat tak, jak mu to vyhovuje.
A tak v loňském roce (2023) trvala celý loňský rok strašlivá inflace. Jak písali v lednu všichni blbináři a vytrubovali statistici a eštébáci.
Když se ovšem kdokoli včetně blbinářů, eštébáků a statistiků podívá na čísla ČSU (odkaz „časové řady – indexy spotřebitelských cen“) pořádně , zjistí že strašlivá inflace (tedy růst cen a to strašlivě) skončila v lednu 2023 a od té doby téměř neroste a ejhle, od srpna 2023 dokonce klesá.
Takže od ledna 2023 ke konci roku 2023 napočítali statistici inflaci strašidelných 0,82%. Nejvyšší „odledna“ inflace byla v srpnu, a to hororových 1,84%.
Jeden hlavní (sice bývalý, ale…) statistik tudle vytruboval v České Rouře o strašlivé inflaci 8% nejhorší v celé Evropě – v době, kdy „odledna“ inflace byla 1,23%:
Inflace!… Chudoba!… Ze všech stran hulákají blbináři, burešovci a ekonomičtí pitomci, že je strašná inflace a lidi chudnou a chudnou až uchudnou a musí se okamžitě zachraňovat a nařizovat a zdaňovat.
Aby se zjistilo, zda je chudoba, je potřeba srovnat mzdy a důchody s výkonem ekonomiky, tedy zda mzdy a důchody zaostávají za HDP. Opět si uděláme 10 leté porovnání pomocí bezrozměrného koeficientu využití HDP na mzdy a důchody:
Z grafu je zřejmé, že koeficient průměrné mzdy se pohybuje mezi 0,6-0,7, a to v celém průběhu sledování. V minulosti bylo využití spíše nižší, nárůst byl v roce 2020, kdy HDP kleslo, ale mzdy dále rostly. Nyní se vrací využití k průměru. Medián mezd je v souběhu s průměrnou mzdou na úrovni 0,5-06.
Důchody se ve vztahu k HDP pohybují v rozmezí 0,2-03 a spíše se snižovaly do roku 2020, od kterého rostou.
Jelikož na reálnou míru mezd a důchodů má vliv inflace, sestavíme graf průměrných hodnot HDP, mezd a důchodů redukovaných o vliv inflace:
Výsledek je jasný (zde je nutno připomenout část 1 – statistika – inflace a HDP jsou statistická čísla, mzdy a důchody jsou reálné hodnoty). HDP, mzdy a důchody trvale rostou bez ohledu na jejich redukci cenovou inflací. Pokles mezd v roce 2022 je dán výrazně vyšší inflací než v předchozím období, ale ani to nesnižuje mzdy nijak výrazně.
Pokud tedy někdo mluví o chudobě, tak chudoba se nekoná. Mzdy se za 10 let „reálně“ zvedly o 45%, důchody pak o 49%.
Inflace je, ale je mnohem nižší, než by býti mohla a v podstatě jednorázový současný výkyv by měl být spíše zanedbán, jinak si můžeme vyrobit vysokou iflaci jako trvalku.
Chudoba není a ani při přbrždění růstu nebude. Není tedy třeba do systému kromě oprav vad nijak výrazně zasahovat. Jinak si zavaříme zase jen podporu vysoké inflace.
The Freedom Herald 